Nedělní  STRÁNKA

z farnosti sv. Cyrila a Metoděje

-------------------------------------------------------------------------------------------

            Z nedělní liturgie:

Bože, tys chtěl přitáhnout všechny lidi k svému Synu, který byl vyvýšen na oltář kříže. Naplň nebeskou milostí své věřící, kteří ti zasvěcují tento oltář; a kdykoli se kolem něho shromáždí, posiluj je svátostným pokrmem a působením svého svatého Ducha upevňuj jejich jednotu, aby byli lidem tobě navždy zasvěceným.

1. čtení: Gn 28, 11-18

Jakub časně ráno vstal, vzal kámen, který měl pod hlavou, postavil ho tam na památku a pomazal ho svrchu olejem.

            Odpověď k žalmu:

Do domu Hospodinova, půjdeme s radostí

            2. čtení: Žid 13, 8-15

Skrze něho tedy podávejme Bohu stále oběť chvály, to je ovoce rtů, které chválí jeho jméno.

Evangelium: Jan 4, 19-24

Samařská žena řekla Ježíšovi: „Pane, vidím, že jsi prorok. Naši předkové uctívali Boha tady na té hoře, a vy říkáte, ´(Jen) v Jeruzalémě je to  místo, kde se má Bůh uctívat.“ Ježíš jí odpověděl: „.... Ale nastává hodina – ano, už je tady - kdy opravdoví (Boží) ctitelé budou Otce uctívat v duchu a v pravdě.“

Obřad zasvěcení oltáře

            Církevní otcové starověku na základě úvah o Božím slově neváhali tvrdit, že Kristus tím, že obětoval sám sebe, je obětí, knězem i oltářem.

            Kristus, naše Hlava a náš Učitel, je skutečným oltářem, proto i jeho učedníci jsou duchovními oltáři, na kterých se Bohu přináší oběť svatě prožívaného života.

            Ve všech kostelech je tedy oltář „středem díkůvzdání, kterým je Eucharistie“; a k tomuto středu v určitém smyslu směřují ostatní liturgické obřady církve. Protože se na oltáři slaví Pánova památka a rozdílí se  z něj věřícím Pánovo tělo a krev, církevní spisovatelé jednoznačně potvrzují, že oltář je znamení samého Krista; proto platí že: „oltář je Kristus.“

            Obřady pomazání, okuřování, přikrytí a osvětlení oltáře viditelně znázorňují neviditelné Boží působení, konané prostřednictvím církve, která slaví božská mystéria, zvláště Eucharistii.

            Pomazáním oltáře křižmem se oltář stává znamením Krista, který je a také se nazývá v plném slova smyslu „Pomazaný“; vždyť Otec jej pomazal Duchem Svatým a ustanovil nejvyšším Veleknězem, aby na oltáři svého těla přinesl svůj život jako oběť za spásu všech.

            Spalováním kadidla na oltáři se naznačuje, že Kristova oběť, která se na něm tajemně neustále zpřítomňuje, vystupuje k Bohu jako příjemná vůně; a také to, že modlitby věřících jsou Bohu příjemné a vystupují až k Božímu trůnu.

            Přikrytím oltáře se vyjadřuje, že křesťanský oltář je místem Eucharistické oběti a Pánovým stolem ... Proto se oltář připraví jako stůl obětní hostiny a slavnostně se ozdobí. To výrazně naznačuje, že oltář je Pánovým stolem, okolo  kterého se radostně shromažďují všichni věřící, aby se posilnili tělem a krví obětovaného Krista.

            Osvětlením oltáře se připomíná, že Kristus je „světlo k osvícení pohanům“ a církev toto světlo vyzařuje a jejím prostřednictvím pak celá lidská rodina.                                                            ( Z Římského pontifikálu)

Křižíkova 57, 186 00 Praha 8  Karlín, tel. 224 815 953, číslo účtu. 0194495856 / 0300

Stránku připravil. P. Miroslav Cúth a Vojtěch Suchánek. ISSN 1213-6786.

Email. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.