NEDĚLNÍ STRÁNKA

z farnosti sv. Cyrila a Metoděje

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Z nedělní liturgie:

Bože, tys všechno stvořil a všechno řídíš; ujmi se nás, ať poznáme tvou moc a dobrotu, a dej nám sílu, abychom ti mohli sloužit nerozděleným
srdcem.

1. čtení: Iz 50, 5-9a

Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl nazpět.

Odpověď k žalmu:

Blízký je Hospodin všem, kdo ho vzývají.

2. čtení: Jak 2, 14-18

Svatý Jakub píše: „Co to pomůže, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra spasit? Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: „Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se.“ - ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je jim to platné?

Evangelium: Mk 8, 27-35

Ježíš vyšel se svými učedníky do vesnic u Césareje Filipovy. Cestou se ptal svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“ Řekli mu: „Za Jana Křtitele, … jiní za jednoho z proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“

Svátky v týdnu

O přikázáních: Odpočinek vysvobozuje k lásce

V dnešní katechezi se ještě vrátíme ke 3. přikázání, věnovanému dni odpočinku. Desatero, vyhlášené v knize Exodus, se v Deuteronomiu opakuje v téměř totožném podání, s výjimkou onoho dodatku, který vyjevuje cennou odlišnost – zatímco v Exodu je důvodem k odpočinku požehnání stvoření, v Deuteronomiu odpočinek připomíná ukončení otroctví.

Otrok totiž z podstaty svého postavení nemůže odpočívat. Existují ovšem různé typy otroctví – jak vnějšího, tak vnitřního. Existuje vnější donucení, jímž se může stát útlak, život ochromený násilím či jinou nespravedlností. Dále je tu vnitřní svázanost – kupříkladu psychologické bloky a komplexy, povahová omezení a další. Existuje odpočinek za takovýchto podmínek? Může si vězněný člověk zachovat svobodu? A může být svobodný někdo, koho sužují obtíže? Existuje také otroctví, které svazuje více než jakékoli vězení, panický záchvat či nátlak všeho druhu – je to otroctví vyvolané vlastním egem.

Pomysleme, například, jak ego působí v lidských žádostivostech – nestřídmý, chlípný, lakomý, hněvivý, zahálčivý či pyšný člověk otročí svým neřestem, které ho tyrazinují a sužují. Nestřídmý člověk si nikdy neoddechne, protože nenasytnost je pokrytectvím žaludku, který je sice plný, ale tváří se jako prázdný. Nenasytný ani chlípný člověk nedojdou klidu, protože musí žít v neustálé rozkoši; dychtění po majetku zase ničí lakomce, který neustále schraňuje peníze a ubližuje druhým. Plameny hněvu a červotoč závistivosti ničí lidské vztahy. Spisovatelé říkají, že závistí zežloutne tělo i duše, jako když má člověk žloutenku. Závistivcům zežloutla duše, protože nikdy nemohou mít svěžest duševního zdraví. Závist vede do záhuby.

Drazí bratři a sestry, kdo je tedy skutečný otrok, který nezná odpočinek? Člověk, který není schopen milovat. Všechny zmíněné neřesti a hříchy nás vzdalují lásce, zneschopňují milovat. Pravá láska je pravou svobodou – odpoutává od vlastnictví, opětovně buduje vztahy, dokáže bližního přijmout a docenit, proměňuje každou námahu v radostný dar a uschopňuje ke společenství. Láska vysvobozuje – a to rovněž ve vězení, slabosti a omezenosti. Tuto svobodu jsme obdrželi od našeho Pána, Ježíše Krista.

ISSN 1213-6786 Kontakt: Křižíkova 57, 186 00 Praha 8 – Karlín, č. účtu u Banky Creditas 100 61 52 64 / 2250

Email. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel: 222 743 517.

Stránku připravil: P. Miroslav Cúth a MUDr. Vojtěch Suchánek