NEDĚLNÍ STRÁNKA

z farnosti sv. Cyrila a Metoděje

--------------------------------------------------------------------------------------------------

                       Z nedělní liturgie:

Všemohoucí, věčný Bože, ty řídíš všechno na nebi i na zemi; vyslyš prosby svého lidu a dej našim dnům svůj řád a mír.

1. čtení: Iz 62, 1-5

Jako se jinoch snoubí s pannou, tak se s tebou zasnoubí tvoji synové. Jako se raduje z nevěsty ženich, tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.

                Odpověď k žalmu:

Plesejte Hospodinu, všechny země.

2. čtení: 1 Kor 12, 4-11

Svatý Pavel píše: „Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. Ty projevy Ducha jsou však dány každému k tomu, aby mohl být užitečný.“

Evangelium: Jan 2, 1-12

Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: „Už nemají víno.“ Ježíš jí odpověděl: „Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina.“ Jeho matka řekla služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne.“

Svátky v týdnu

O modlitbě Otče náš – „Abba, Otče!“ – papež František 16.1.2019

                Nejde pouze o používání symbolu – v tomto případě postavy otce – ve spojení s tajemstvím Boha. Jde takříkajíc o přečerpání celého Ježíšova světa do vlastního srdce. Pokud tak učiníme, můžeme se doopravdy modlit „Otče náš“. Říci „Abba“ je něco mnohem důvěrnějšího, jímavějšího než oslovit Boha pouze „Otče“. Proto kdosi navrhoval přeložit toto původní aramejské slovo „Abba“ výrazem „Táto“ nebo „Tatínku“ a namísto „Otče náš“ říkat „Náš Táto, Tatínku“. Budeme říkat nadále „Otče náš“, ale v srdci jsme zváni říkat „Tati“ a vztahovat se k Bohu jako dítko ke svému tatínkovi, kterému říká „tati“. Tyto výrazy totiž evokují cit, vřelost a něco, co nás uvádí do kontextu dětských let; obraz dítěte objímaného otcem, který zakouší ve vztahu k němu nekonečnou něhu. A proto, drazí bratři a sestry, abychom se modlili dobře, je zapotřebí dobrat se dětského srdce. Nikoli soběstačného srdce, tak není možné modlit se dobře, nýbrž jako dítě, které je v náruči svého otce, svého táty, svého tatínka.

                Ve způsobech jednání otce z onoho podobenství je něco, co velice připomíná smýšlení matky. Jsou to především matky, které omlouvají děti, kryjí je, nenaruší empatii k nim a neustále je mají rády, i když by si to už vůbec nezasloužily.                                                                                                                                              www.radiovaticana.cz

Don Bosko – „skrytý přenašeč“ evangelní radosti

předmluva k salesiánské interpretaci Evangelii gaudium - Papež František

                Vy, salesiáni, máte štěstí, protože váš zakladatel, Don Bosko, nebyl světcem s „velkopáteční“ tváří, smutnou a škarohlídskou. Byl ustavičně radostný a přívětivý, navzdory tisíceré námaze a obtížím, které na něj dennodenně doléhaly. Jak se píše v Životopisných pamětech, „na jeho obličeji, zářícím radostí, se jako obvykle projevovalo uspokojení nad tím, že je mezi svými syny“.

                Nikoli náhodou pro něj svatost spočívala ve „veliké veselosti“. Mohli bychom jej označit za „skrytého přenašeče“ oné „radosti z evangelia“, kterou předložil svému prvnímu velkému žáku, sv. Dominiku Saviovi, a všem vám, salesiánům, jako ryzí a stále aktuální styl, naplňující „vysokou míru křesťanského života“.

ISSN 1213-6786 Kontakt: Křižíkova 57, 186 00 Praha 8 – Karlín, č. účtu u Banky Creditas 100 61 52 64 / 2250

Email. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel: 222 743 517.

Stránku připravil: P. Miroslav Cúth a MUDr. Vojtěch Suchánek