NEDĚLNÍ STRÁNKA

z farnosti sv. Cyrila a Metoděje

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Z nedělní liturgie:

Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o světle a připravil Pánu ochotný lid.

1. čtení: Iz 49,1–6

Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy, které jste v dáli! Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě mě nazval jménem.

            Odpověď k žalmu:

Spravedlivý zazáří v temnotách jako světlo.

            2. čtení: Sk 13,22–26

Když Jan svůj úkol končil, říkal: ‘Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.’

            Evangelium: Lk 1,57–66.80

Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“

Svátky v týdnu

Sbírka na bohoslovce – se koná tuto neděli 24.6.2018

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Svatý otec: O přikázáních – Desatero slov k životu podle Smlouvy

Drazí bratři a sestry, dobrý den! Minulou středu jsme začali nový cyklus katechezí o přikázáních. Viděli jsme, že Pán Ježíš nepřišel Zákon zrušit, ale naplnit. Toto je perspektiva, kterou bychom měli pochopit lépe. V Bibli přikázání nežijí pro sebe, nýbrž jsou součástí vztahu, tedy Smlouvy mezi Bohem a jeho lidem…Na začátku dvacáté kapitoly knihy Exodus – a to je důležité -  čteme: »Bůh vyhlásil všechna tato přikázání.«

Zdá se, že je to úvod jako každý jiný, ale v Bibli nic není banální. Hebrejský text totiž neříká „tato přikázání“, nýbrž „tato slova“. Židovská tradice mluví o Desateru vždycky jako o „deseti slovech“. Termín „desatero“ má právě tuto souvislost.Přece však mají formu zákonů a – objektivně vzato – jsou to přikázání. Proč tedy svatopisec užívá právě tady termín „desatero slov“, a ne „desatero přikázání“?Jaký je rozdíl mezi přikázáním a slovem? Přikázání je sdělení, které nevyžaduje dialog. Slovo je však podstatným prostředkem vztahu jakožto dialogu. Bůh Otec tvoří svým slovem a jeho Syn je Slovo učiněné tělem. Láska se živí slovy a stejně i výchova či spolupráce. Dva lidé, kteří se nemají rádi, nedovedou komunikovat. Když někdo promluví k našemu srdci, končí naše samota. Obdrží se slovo a nastává komunikace. Přikázání jsou Boží slova. Bůh se těmito deseti slovy sdílí a očekává naši odpověď.

Něco jiného je dostat příkaz a něco jiného je vnímat, že se někdo snaží k nám promlouvat. „Dialog je mnohem víc než sdělení nějaké pravdy. – Mohu vám např. říci: Dnes je poslední jarní den, poslední den horkého jara. Toto je pravda. Nejde o diaolg. Ale řeknu-li vám: co si myslíte o tomto jaru? Pak začíná dialog. Přikázání jsou dialogem. – Dochází k němu pro radost z rozmlouvání a pro ono konkrétní dobro, které prostřednictvím slov vzájemně sdílí ti, kteří se mají rádi. Je to dobro, které nespočívá ve věcech, nýbrž v samotných osobách, které se v dialogu vzájemně odevzdávají“ (Evangelii gaudium, 142)…

•Celý text najdete na https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=27842•

ISSN 1213-6786 Kontakt: Křižíkova 57, 186 00 Praha 8 – Karlín, č. účtu u Banky Creditas100 61 5264 / 2250

Email. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel: 222 743 517.

Stránku připravil: P. Miroslav Cúth a MUDr. Vojtěch Suchánek