z farnosti sv. Cyrila a Metoděje
9. března 2025 1. neděle postní 10/2025
MODLEME SE RŮŽENEC ZA ZDRAVÍ SVATÉHO OTCE!
Postní almužna 2025
Do papírové pokladničky můžete odkládat peníze, získaný obnos pak, skrze Charitu české církve pomůžeme lidem v nouzi.
11. 3. Škola křesťanství
V 18:00 h ve farním domě. Téma setkání: Naděje neklame.
14.3. Křížová cesta po polední mši
16. 3. Kafe po ranní mši svaté na faře
23. 3. Sbírka na Jubileum mládeže 2025 a na Celostátní setkání mládeže 2026 v Ostravě
28. 7. – 3. 8. Jubileum mládeže v Římě
Pouť určená pro mladé lidi ve věku 16-30 let. Přihlašování
otevřeno do 18. 3. 2025. Pro více informací ZDE.
Homilie Svatého otce na Popeleční středu 5. 3.
Tento večer nám bude na hlavu nasypán posvátný popelec. Oživí v nás paměť toho, čím jsme, ale také naději na to, čím budeme. Připomene nám, že jsme prach, ale uvede nás na cestu k naději, k níž jsme povoláni, protože Ježíš sestoupil do prachu země a svým Vzkříšením nás s sebou vtahuje do Otcova srdce.
Především se rozpomeňme. Popelec přijímáme tak, že skloníme hlavu dolů, jako bychom se chtěli podívat sami na sebe, podívat se do svého nitra. Popelec nám totiž pomáhá uvědomit si křehkost a nepatrnost našeho života: jsme prach a v prach se obrátíme. A tak nám popelec navzdory maskám, které nosíme, a umně vytvářeným iluzím, které nás mají často rozptýlit, připomíná, kdo jsme. To nám prospívá. Uvádí nás to do správných dimenzí, otupuje drsnost našich narcisismů, vrací nás to do reality, činí nás to pokornějšími: nikdo z nás není Bůh, všichni jsme na cestě.
Postní doba nás však nechce nechat se sklopenou hlavou, ale naopak nás vybízí, abychom pozvedli hlavu k Tomu, který povstává z propasti smrti a vytahuje i nás do slávy věčného života. Popelec nám pak připomíná naději, k níž jsme povoláni, protože Ježíš, Boží Syn, se smísil s prachem země a vyzdvihl jej do nebe. A do hlubin prachu sestoupil, aby za nás zemřel a smířil nás s Otcem.
Bez této naděje jsme odsouzeni k pasivnímu snášení slabosti našeho lidského údělu, a zvláště tváří v tvář zkušenosti smrti propadáme smutku a opuštěnosti, a nakonec uvažujeme jako pošetilci. Naděje nás naopak podepírá v naší křehkosti, ujišťuje nás o Božím odpuštění, a i když jsme zahaleni popelem hříchu, otevírá nás radostnému vyznání života. S popelcem na hlavě kráčejme vstříc velikonoční naději. Obraťme se k Bohu, vraťme se k němu celým svým srdcem, postavme ho opět do středu svého života, aby paměť toho, čím jsme – křehcí a smrtelní jako popel rozptýlený ve větru -, byla konečně prozářena nadějí Zmrtvýchvstalého. A nasměrujme k Němu své životy, abychom se stali znamením naděje pro svět: Z almužny se učme vycházet ze sebe, abychom sdíleli potřeby druhých a živili naději na spravedlivější svět; z modlitby se učme objevovat sami sebe jakožto ty, kdo „žebrají o nebe“, abychom živili naději, že v naší křehkosti a na konci naší pozemské pouti nás čeká Otec s otevřenou náručí; z postu se učme, že nežijeme jen proto, abychom uspokojili své potřeby, ale že hladovíme po lásce a pravdě, a jen láska k Bohu a k sobě navzájem nás může skutečně nasytit a dát nám naději na lepší budoucnost. S touto nadějí v srdci se vydejme na cestu.
Aplikace Donátor 2025
Jedná se o možnost přispět na platy kněží. Cíl naší farnosti pro rok 2025 je 26 600 Kč. Zatím bylo darováno 1 600 Kč.