z farnosti sv. Cyrila a Metoděje
27. října 2024 30. Neděle v mezidobí 43/2024
Důležité mše během týdnu
Pá 12:00 Všech svatých – slavnost
So 9:30 vzpomínka na všechny věrné zemřelé
27. 10. 1. výročí úmrtí P. Cútha
Dneska v 16:00 na hřbitově Vinoř, poté v centru Mariapoli bude mše sv., hlavní celebrant bude nuncius Jude Thadeus Okolo.
28. 10. nebude mše svatá u sester
V pondělí 28. 10. 2024 výjimečně nebude večerní mše sv. v kapli sv. Karla Boromejského u sester salesiánek z důvodu prázdnin.
29. 10. Úterní škola křesťanství
V 18 hodin ve farním domě. Téma čtvrtého setkání: Abraham.
2. 11. Vzpomínka na všechny věrné zemřelé
V období od 2. do 8. 11. mohou věřící pro duše v očistci získat plnomocné odpustky – tedy prominutí časných trestů za odpuštěné hříchy a uzdravení jejich následků. Podmínky pro jejich získání:
1. svátost smíření (v rozmezí „několika dnů“)
2. svaté přijímání (nejlépe v ten den)
3. modlitba na úmysl Svatého Otce
4. nemít zalíbení ani v lehkém hříchu
5. 1.11. odpoledne a 2.11. po celý den: v kostele se pomodlit modlitbu Páně a Vyznání víry. Anebo od 1. do 8.11. na hřbitově se pomodlit za zemřelé (třeba jen v duchu).
3. 11. Sbírka na charitní činnost v arcidiecézi
3. 11. Kafé po ranní mši svaté
4. 11. Mše svatá
V kapli sv. Karla Boromejského bude poutní mše v 18:30. Sestry všechny srdečně zvou.
Sbírka na misie
Minulou neděli se při sbírce vybralo při obou bohoslužbách
14 911 Kč. Všem dárcům moc děkujeme! Sbírku jsme odeslali.
Termíny sobotních akcí pro děti v roce 2024
16. 11., 14. 12. Program akcí budeme ještě specifikovat.
Srdce, které mění svět – Andrea Tornielli, Vatikán
Čtvrtá encyklika papeže Františka nám pomáhá pochopit, jak nás Kristus miluje. Papež František ve své nové encyklice píše, že „způsob, jakým nás Kristus miluje, nechtěl on sám příliš vysvětlovat. Ukázal to ve svých činech. Pozorováním jeho jednání můžeme objevit, jak se ke každému z nás vztahuje…“. My, děti řeckého racionalismu, postkřesťanského idealismu, materialismu a dnes v tekuté kultuře individualismu máme problém plně pochopit, že křesťanství není redukovatelné na teorii, filozofii, soubor morálních norem, nebo dokonce sled sentimentalistických emocí. Je to naopak setkání s živou osobou.
Pochopení způsobu, jakým nás miluje, tj. jakým nás přitahuje a volá, a navázání vztahu s ním proto nelze redukovat na rozumové úvahy, na kulturní identitu, kterou bychom se měli ohánět, nebo na příručku pravidel, kterou bychom měli v případě potřeby konzultovat. Pochopení toho, jak nás Ježíš miluje, se týká srdce: je to příběh zahrnující skutky, pohledy a slova. Je to příběh přátelství, záležitost srdce. „Já jsem mé srdce,“ píše Petrův nástupce, „protože to je to, co mě odlišuje, konfiguruje mě v mé duchovní identitě a uvádí mě do společenství s ostatními lidmi“. Jak nás Ježíš miluje, můžeme pochopit, navrhuje František, „když ho budeme pozorovat, jak jedná“, tedy když budeme meditovat nad evangelijními scénami a necháme se ohromovat evangelijními událostmi, které se kolem nás stále dějí, možná tam, kde to nejméně čekáme.
Když ho pozorujeme, jak jedná, vidíme, že Ježíš „věnuje veškerou svou pozornost lidem, jejich starostem, jejich utrpení“. Setkat se s křesťanskou vírou znamená setkat se s Kristovým srdcem, s tím srdcem, které nedokáže zůstat lhostejné, které nás zahrnuje svým nekonečným milosrdenstvím a zve nás, abychom ho napodobovali.